Seděl a přemýšlel co dál. Bolelo ho u srdce a měl takový divný pocit. Poslední dobou ho měl stále častěji. Vlastně by se dalo říci, že kromě spánku pořád. Přešel k oknu, aby se podíval na ulici jestli Emilio už otevřel kavárnu. Šel k tomu oknu, i když věděl, že kavárna otevírá až o půl desáté a je teprve osm hodin. Chtěl se alespoň nějak rozptýlit. Koukal z okna na úhledně složené kovové židle, které Emilio pečlivě skládal každý večer, aby je ráno mohl zase vyskládat ke kulatým stolkům, které byly připevněny šrouby k dlaždicím na ulici před kavárnou. Na ulici nikdo nebyl. Florencie byla v létě mrtvá. Tedy alespoň Raul to tak vnímal. Neměl moc rád turisty, kteří celé léto okupovali jeho milované město. Z celého srdce by si přál, aby byl školní rok a ulice byly plné smíchu, zpěvu a tance. Florencie se každé léto měnila na paničku, která se vyhřívá na pláži a dává na odiv svůj půvab, který však působí poněkud uměle. Raul miloval tu svěží Florencii, plnou života, krásnou v jakoukoliv denní dobu, voňavou. Miloval jí na podzim, kdy………..
Silent Love (2014)
