Drogy, závislost a spinální pacienti (2013)

Začneme tedy od definice, co je to droga. Droga, v obecném smyslu myšleno, je jakákoli syntetická či přírodní látka, která v lidském organismu vyvolá změnu jeho činností. V užším smyslu je to látka, která se užívá, lépe řečeno zneužívá ke změně duševního stavu, tzn. nálady, prožívání stavu bdělosti či útlumu, k fyzickému či psychickému “oživení” a zásadní změny chování. Tyto změny jsou způsobeny působením drog na centrální nervovou soustavu, jejíž činnost a výkonnost se projevuje kvalitou duševní činnosti. Ve spisovné češtině má toto slovo význam “omamující, uklidňující, dráždivý přípravek” (např. uklidňující, jedovatá, ostrá, povzbuzující droga nebo působit jako droga). Přesnou definici drogy podala v roce 1969 komise znalců Světové zdravotnické organizace a publikovala ji v této podobě: “Droga, jakákoliv látka (substance), která je-li vpravena do živého organismu, může pozměnit jednu nebo více jeho životních funkcí.” Definice je dost široká na to, aby zahrnovala všechny substance či hmotné látky, které mají i nemají příznivé postavení. Ať již přímo působí nebo nepůsobí na centrální nervovou soustavu a jsou přírodní či syntetické. Jsou sem tedy zahrnuty i léčiva. Definice se zdá být dost široká na to, aby sem byly zahrnuty veškeré přírodní nebo syntetické substance. Na druhé straně není zase až tak široká, aby se do ní daly zahrnout výlučně psychické faktory.

S drogou se tedy setkáváme celý život. Začíná to čokoládou a to již v útlém dětství. Čokoláda je droga, u které je prokázána fyzická i psychická závislost. Obsahuje velké množství látek, které stimulují organizmus podobně jako kofein, nejzásadněji alkaloid kakaových bobů je theobromin. Největším nebezpečím pro většinu spinálních pacientů při závislosti na čokoládě je její vysoká kalorická hodnota. Nežádoucí nabírání hmotnosti může vést sekundárně nejen ke komplikacím jako dekubity, ale třeba i zhoršení vlastní mobility apod. Pokud si člověk nemůže tuto dobrotu odepřít, doporučuje se konzumace ve spojitosti s jídlem a přes den, kdy je náš kalorický výdej vyšší a samozřejmě kvalitnější produkty s vyšším obsahem kakaa.  Samozřejmě nebudeme čokoládě křivdit, má mimo svou dobrou chuť i pozitivní vliv na člověka, minimálně je dobrým antioxidantem. Předávkování zde úplně nehrozí, respektive vám bude leda tak pěkně špatně, pokud tedy nejste alergičtí třeba na kakao.

Pokud trochu povyrosteme, začínáme se více setkávat s trojicí nejčastěji společností užívaných a bohužel i tolerovaných drog – cigarety, respektive tabákové výrobky s obsahem nikotinu, alkohol a i ten černý tam vzadu – káva, respektive látka v kávě obsažená – kofein. Znáte to, jako malí jsme občas dostali malé kafíčko, nebo jsme usrkli tu a tam piva. Nebo když někdo najednou vytáhl cigaretku a někde jsme si dali prvního páva, šluka, prda, no zkrátka jsme si poprvé pustili do těla nikotin.

A co teď, když jsme na vozejku. Když začneme popořadě, tak aplikace nikotinu je nejčastější kouřením cigaret. Cigarety jsou asi nejrozšířenější droga u vozíčkářů. Závislost na nikotinu je jedna z nejtěžších a spousta lidí, co kouřila před úrazem, začne i po úraze, i přes to, že si dali kratší či delší vynucenou pauzu pobytem v nějakém zdravotnickém zařízení po úraze. Jak potvrdí většina psychologů věnující se závislostem, člověk který přestane kouřit, je závislí na nikotinu stejně, jako vyléčený alkoholik na alkoholu, tedy s velkým rizikem, že při opětovné aplikaci s tím zase začneme. Pro lidi vozíčkáře po poškození míchy má kouření samozřejmě stejná rizika, jako u nepostižené populace, ale navíc si musíme uvědomit limity v dýchání, nejvýznamněji u vyšších lézí, tedy tetraplegiků, kteří mívají často omezené dýchání, protože povětšinou využívají pouze brániční dýchání. Na druhou stranu je obdivuhodné, jaký mají cigarety vliv na zlepšení soběstačnosti i těch nejpostiženějších vozíčkářů. Tedy soběstačnosti ve smyslu „zakouřit si“. Takových vychytávek a fint jsem snad ještě neviděl a ukazuje se, co člověk opravdu dokáže, když chce, nebo spíš potřebuje.  Neopomenutelné je taky socializační hledisko. Spoustu důležitých informací se dozvědí vozíčkáři právě při pokecu u cigárka. Můžete sice jít na takový pokec a třeba chroustat mrkev, ale cigárko je cigárko. Určitě také není vhodné s tímto svým zvykem končit neuváženě. Musíte brát v potaz svůj psychický stav a také mít rozmyšlenou nějakou náhradu za cigárko, aby se to pak nezvrtlo třeba zase k té výše uvedené čokoládě.

Alkohol je rozhodně nejdiskutovanější droga obecně. Má na svém kontě nejvíce úmrtí v souvislosti s prokázanou závislostí. O alkoholu byly popsány stohy knih a jeho devastující účinek na tělo a psychiku jsou notoricky známé. A i přesto všechno je dostupný takřka všude, téměř pro kohokoliv a v jakémkoliv množství. V České republice je asi 700 tisíc lidí závislých na alkoholu, ve statistice tedy asi šest procent populace. Kolik je mezi vozíčkáři nevím, ale odhadoval bych, že procento bude vyšší. Jaká jsou tedy rizika u spinálních pacientů? Můžeme si navíc připočítat úbytek, nebo zvýšení hmotnosti, větší riziko dekubitů, vyšší riziko močových infekcí, deprese a rizika úrazů při pádu z vozíku. Spousta lidí na vozíku také nezodpovědně ohrožuje své okolí, protože řídí pod vlivem alkoholu a jejich reakce jsou tím ještě více omezené. Je pravda, že u alkoholu funguje opět silný socializační prvek a díky alkoholu vznikají nová přátelství a někdy i partnerské vztahy. Navíc se „díky“ alkoholu dějí zajímavé události, které pak slouží jako historky pro další vyprávění při nudnějších večerech. Dalo by se tedy říct, že pití s mírou je v pořádku. Jenže to většinou mnoho lidí nedokáže. Samozřejmě i alkohol může mít blahodárné účinky, respektive určité výrobky obsahující alkohol, jako třeba víno. U alkoholu může dojít i k předávkování a například zástavě srdce, ale obranný mechanismus těla to většinou nedovolí. Většinou se dříve pozvracíte, nebo usnete. Pozvracením se ve spánku však riskujete zadušení zvratky, musíte si, nebo ten kdo vás ukládá, uvědomit omezenou mobilitu.

Poslední ze svaté trojice, než se dostaneme k těm „pravým“ drogám je kofein. Bohužel neexistuje moc studií, které by se zaměřili výhradně na spinální pacienty. Kofein je nejčastěji podávaný v podobě kávy, nebo potravinových doplňků, které nejčastěji používají sportovci. Samozřejmě, že i zde si musí každý jedinec zvážit svůj zdravotní stav a podle toho k tomu přistoupit. Doporučení pro klasické konzumenty kofeinu v kávě je alespoň dostatečný přísun tekutin, protože jak dobře víme, káva odvodňuje.

Tak a teď ty zajímavější a „skutečné“ drogy.  Použiji rozdělení podle působení na psychiku člověka, protože se chci zejména dostat k ovlivňování naší narušené nervové soustavy.


Halucinogenní látky – LSD, lysohlávky, konopné drogy

 

Konopné drogy

Začneme s konopnými drogami. Konopné léčiva již pomáhají lidem s mnohými diagnózami včetně spastických stavů u spinálních pacientů. V ČR zatím není tato léčba rozšířena, i přes to, že Státní úřad pro kontrolu léčiv již registruje tři léky s obsahem THC (Tetrahydrocannabinol), protože tomu chybí řádné legislativní zakotvení. Tyto léky prokazatelně zabírají třeba u onkologických pacientů tam, kde jiné ne. Zejména při léčbě nechutenství. Pro všechny je konopí však nejznámější jako marihuana – tedy usušená část samičí rostliny konopí sativa či indica, zvané palice. Marihuana se nejčastěji aplikuje kouřením (stejně jako hašiš – pryskyřice z palic) a tak samozřejmě sebou nese stejná rizika, jako kouření čehokoliv jiného. Po aplikaci této drogy může (a většinou dochází) k uvolnění spastických stavů na určitou dobu závislou na síle a pravidelnosti její aplikace. Marihuana působí i jako analgetikum, ale samozřejmě i zde je to velmi individuální. Obecně platí, že každý člověk, který je rozhodnutý si dát „skutečnou“ drogu by měl být psychicky v pohodě. Předávkování marihuanou většinou znamená pouze špatně od žaludku, podobně jako u alkoholu a vyspíte se z toho. Velký pozor si dejte na konzumaci dobrůtek připravených z marihuany – mléko, máslo, koláčky apod. Vzhledem k tomu, že se THC rozkládá v tucích, je koncentrace v těchto výrobcích mnohonásobně vyšší než při kouření, kde konzumujete jen nepatrné procento. Po takové konzumaci se pak můžou dostavit halucinace, či různé manické a depresivní stavy. Tento stav odezní po pár hodinách, ale může to být skutečně hodně nepříjemný zážitek.

 

LSD a lysohlávky

Pokud se někdo rozhodne aplikovat tyto drogy, měl by si o nich sakra hodně přečíst a popřípadě i konzultovat s odborníky. Osobně bych doporučoval z konzultace nevynechat ani neurologa. Kyselina lysergová a psilocibin totiž velmi výrazně ovlivňují nervový systém. A to i ty nervy, které vědomě po úraze neovládáte a ty pak vysílají signály do celého těla, tedy i do jeho nefunkční části, a stimulované svaly se pak dostanou do permanentního spasmu. Asi nejlépe může člověk tento stav korigovat při aplikaci LSD (tripu), kdy se může rozhodnout „kolik si dá“. Těžko se to odhaduje u lysohlávek, ať už těch místních (česká, kopinatá, moravská), nebo u těch tzv. Magic mushrooms (lysohlávka mexická). Psilocibin, látka v nich obsažená, je v každé houbičce zastoupený v jiné míře. Při aplikaci těchto drog musí být jedinec v naprosté psychické pohodě a musí i počítat s dyskonfortem spojeným se zvýšenou spasticitou. Můžete se tedy stát, že nebude schopný ani sedět na vozíku.

 

Povzbuzují látky – pervitin, kokain (kofein, nikotin – uvedeno výše)

Nejvyšší riziko u těchto drog je psychická závislost. Kokain byl dříve považován za drogu pro „ty lepší“, smetánku, která jej využívala na party. Účinky jsou podobné jako u kofeinu jen znásobené. To samé platí i pro pervitin (známý i jako metamfetamin), ten je tedy v hojné míře i používaný v medicíně, respektive jeho medicínský základ efedrin. Opět platí, že konzumaci těchto drog by měli spinální pacienti konzultovat s odborníky, neúměrná zátěž jejich těla vyvolaná pocitem, že můžu (únava je prakticky odbouraná) může mít fatální následky. Dalším rizikem je i úbytek na váze. Nejvyšší riziko je u aplikace metamfetaminu intravenózně, tedy do žíly. Zde je i zvýšené riziko infekce, popřípadě sepse, protože pro aplikaci si postižení často vybírají místa která „necítí“. Kokain se navíc dá také aplikovat kouřením – tzv. „crack“, u kterého riskujete těžkou fyzickou závislost již po první konzumaci.

 

Tlumivé látky – heroin, morfin, alkohol (výše), léky – hypnotika, anxiolytika

 

U těchto drog poměrně rychle vzniká těžká fyzická závislost. Pokud není droga podána, rozvíjí se abstinenční syndrom. Jak jsem již popsal výše, největší hrozbou v této oblasti je stále alkohol, z pohledu spinálních pacientů nelze ale opomenout ani deriváty opia – tedy léky na bázi morfinu. S morfinem se nejspíš setkal každý z nás v akutním posttraumatickém stavu a určitě s ním máte spojený nějaký zajímavý zážitek v podobě nějakého příjemného snu. V určité podobně s dost značnou částí spastických pacientů zůstal i nadále v podobě baklofenu, či baklofenové pumpy. Je to však podávání řízené doktory, které je nastavené tak, aby nám život ulehčovalo a nekomplikovalo. To platí i u léků v oblasti hypnotik a anxiolytik. Bohužel ani zde není výjimkou jejich nadužívání, stejně jako je to u nepostižené populace. Obecně tedy platí, že s touto skupinou nadmíru opatrně a vše vždy konzultovat s ošetřujícím doktorem, nebo lépe s odborníky v dané oblasti. Heroin je také využíván i v medicíně, u spinálních pacientů například k léčení chronické bolesti. Jeho využití je však běžné spíše v zahraničí. Heroin se aplikuje šňupáním, intravenózně i kouřením, kdy má nejrychlejší nástup.

 

Samostatná skupina jsou pak těkavé látky (ředidla, rozpouštědla, lepidla), které jsou atraktivní pro svou dostupnost a rychlý účinek. Protože se však jedná o látky, které nejsou vyvíjeny pro účel konzumace, má jejich užívání na tělo velmi rychle poznatelné devastující účinky.

 

Samozřejmě, že člověk může mít jako svou drogu cokoliv, třeba malování, milování, sport atd. a může si na tom i vybudovat závislost. Stačí se podívat, co o závislosti říká Wikipedia –  Závislost je stav, kdy někdo je podmíněn nějakou okolností nebo situací, kterou potřebuje (nebo si myslí, že ji potřebuje) ke své existenci. Živé organismy jsou závislé na dostatku kvalitní potravy, vody, vzduchu atd. Závislostí na osobě se rozumí obvykle závislost na její péči, lásce nebo přítomnosti (např. za normálních okolností je malé dítě závislé na svých rodičích). Velice často je závislost způsobena tím, že člověku něco nahrazuje (např. přejídáním je velice často potlačována samota, smutek, sebelítost). Závislost jako taková pak přináší únik (např. při požití alkoholu nemyslí dotyčný člověk na věci, které ho sužují).

 

Takže závislost nemusí být pouze nezdravá, důležité si je však uvědomit ten moment, kdy mi má droga bere víc, než mi dává. Před pár lety jsem zaznamenal pěknou větu ve spojení s pitím kávy, zněla přibližně takto: „Nejdříve jsem pil kávu, protože mi po ní bylo dobře, teď jí piji, aby mi nebylo špatně“.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s